Nechci být sám! - 7. kapitola - Změna je život

Ráno jsem se probudil s úsměvem na rtech. Vzpomínka na včerejší polibek mne stále hřála u srdce a já byl neuvěřitelně šťastný. Jako malý kluk jsem se těšil na snídani. Těšil jsem se až konečně spatřím Harryho s jeho rozcuchanými vlasy, až spatřím jeho úsměv, jeho oči.
Rychlostí blesku jsem se oblékl a uháněl do Velké síně. Dosedl jsem na své místo a netrpělivě se rozhlížel kolem sebe.
Dveřmi sem a tam proudili studenti. Konečně jsem zahlédl černé, rozčepýřené vlasy.
Harry se posadil a jeho pohled zabloudil k mému místu.
Usmál jsem se.
On mi můj úsměv opětoval a sklonil pohled k talíři.
Ukousl jsem si vafle a poslal Harrymu vzdušný polibek. V duchu jsem se modlil, aby to nikdo nezahlédl.
Harry se mírně zarděl, pousmál se a znovu se vrátil ke svému jídlu.
Nemohl jsem se nabažit pohledu na něj. Dobrých deset minut jsem ho se zájmem pozoroval, jak se cpe tak, až se mu dělají boule za ušima. Už jsem se neuvěřitelně těšil na odpoledne. Chtěl jsem ho strávit s ním.
Harry se zvedl a odcházel pryč. Zvedl jsem se také a urychleně se vydal za ním. Chytl jsem ho na chodbě a zatáhl stranou do jednoho tmavého kouta. Tam jsem se lačně vrhl na jeho rty. Pevně jsem ho objal, jako bych se bál, že se mi každou minutou rozplyne v prach. Jen velmi nerad jsem se odtrhl.
„Dobré ráno, miláčku. Japak jsi se vyspal?“ zašeptal jsem a znovu se přisál na jeho rty. Ach, jak mi ty jeho polibky scházely, jak mi scházel jeho rozpačitý pohled, jeho doteky, dech…chyběl mi celý.
Byl jsem neskutečně rád, že mám opět to právo držet ho v náručí, cítit jeho lásku, pohrávat si z jeho jazykem, že ho můžu milovat.
„Dobré ráno,“ vypravil ze sebe Harry, když jsme se od sebe odpoutali, „vyspal jsem se dobře, ale teď budu muset jít.“
„Já tě ale, lásko, nepustím,“ odpověděl jsem nekompromisně.
„Budeš muset, jde sem Pansy,“ pošeptal mi do ucha.
„Sakra, tak mi ještě řekni, kdy se uvidíme,“ prosil jsem tiše.
„Dneska, šest hodin, astronomická věž,“ stihl ještě říct Harry, pak se otočil a rychle odcházel pryč.

Taky jsem na místě nesetrval moc dlouho. Představa, že by si Pansy chtěla užívat mé těsné blízkosti mne doslova mučila. Vypařil jsem se nejrychleji, jak jsem jen mohl.

Seděl jsem v lavici a nedokázal se soustředit ani na jediné slovo profesora Snapea. Vnímal jsem jen přítomnost Harryho, sedícího vedle mne. Vdechoval jsem jeho vůni, cítil každý jeho pohyb, každý jeho letmý, nenápadný dotyk. Otočil jsem se na něj. Letmo se usmál, dotknul se mé ruky a dál se věnoval výkladu.
Těšil jsem se na odpoledne jako malý kluk. Už jsem ho chtěl hladit ve vlasech, líbat ho na sametové rty, chtěl jsem okusit jeho kůži, cítit jeho chvějící se tělo.
Nejradši bych se na něj vrhnul tady, v učebně lektvarů, a vůbec by mi nevadilo, že mne vidí celý ročník. Jediná důležitá věc pro mne byla láska k Harrymu.
Totálně mne změnil. Už jsem nebyl ten namyšlený, ignorantský a nepříjemný Malfoy. Stal se ze mě obyčejný smrtelník. Už jsem nebyl Malfoy, příjmením možná ano, ale duší a srdcem ne. Moje srdce teď patřilo člověku, který seděl vedle mne, člověku, kterého jsem miloval.

Zazvonilo.
Zvedl jsem se a odcházel pryč. Ve dveřích mne dohnala Liane.
„To, jak jsi se včera zachoval přesahuje všechny meze! Myslíš si, že mne můžeš jen tak odkopnout, jen tak zesměšnit před ostatními, že si ze mne můžeš utahovat?“ zuřila nepříčetně.
Všiml jsem si, jak se Harry pozastavil opodál a bedlivě poslouchá.
„Ano, myslím. Ty si totiž nezasloužíš jiné chování. Jsi chladnokrevná bezcitná mrcha a já s tebou nechci mít nic společného! Stačí?“ zvýšil jsem nepatrně hlas.
Zarazila se. Tohle nejspíš nečekala. Pak se ale rozmluvila.
„Ty…ty…ty…ubožáskej parchante! Ty…ty…“ docházela jí slova a v obličeji byla rudá jak rak.
„Promiň, ale já musím jít. Až si rozmyslíš, co vlastně jsem, dej mi vědět. Rád si to vyslechnu.“ řekl jsem s ironií v hlase a odcházel pryč. Než jsem zahnul za roh, stihl jsem si všimnout jednoho potěšeného úsměvu. Úsměvu, který jsem tak dobře znal.

6. Kapitola || 8. Kapitola

10.kapitola - Život na linkách9. kapitola - Bolestné stýskání8. kapitola - Poslední den7. kapitola - Změna je život6.kapitola - Černé svědomí5. kapitola - Post coitum4. kapitola - Mučivý chtíč3. kapitola - Zpropadená touha2. kapitola - Co se to se mnou děje?1.kapitola-Sázka